Upravit stránku

Moje cesta eBRÁNOU

Už na škole jsem se věnoval kreslení a kódování webových stránek, jelikož mě toto zaměření vždy zajímalo a bavilo. Spoustu volného času jsem strávil i sebevzděláváním a doufal jsem, že po vystudování najdu uplatnění právě v oboru grafiky. Dopadlo to trochu jinak a nakonec jsem pracoval v Jaroměři jako IT administrátor, a tudíž dělal něco úplně jiného. I tak jsem se ale v grafice ve volném čase zdokonaloval, což se nakonec vyplatilo. Vyhlédla si mě společnost z Hradce Králové věnující se tvorbě webových stránek. V ní jsem pak dalších pár let zastával pozici hlavního grafika i kodéra.

Vždy jsem se chtěl dále rozvíjet a posouvat, což mi bohužel tato společnost neumožňovala, a tak jsme se po pár letech rozloučili a já hledal dále. Tehdy mi kamarádka doporučila mrknout na inzerát eBRÁNY, že už delší dobu shání grafika. Bylo zvláštní o tom přemýšlet, jelikož jsem vlastně až doposud pracoval pro konkurenci, ale říkal jsem si, že to zkusím. A zanedlouho na to jsem jel na pohovor. Pak to šlo ráz na ráz. Po absolvování pohovoru na začátku týdne jsem úspěšně zpracoval testovací úlohu a na konci týdne už jsem nastoupil.

Po absolvování pohovoru na začátku týdne jsem úspěšně zpracoval testovací úlohu a na konci týdne už jsem nastoupil.

V době, kdy jsem do eBRÁNY nastupoval, jsem také řešil, jak budu dojíždět. Tehdy jsem ještě bydlel v Jaroměři a původně jsem chtěl do Hradce Králové. Ale už při pohovoru mně tehdejší vedoucí personálního oddělení, Ivča, dala brouka do hlavy, zda bych přeci jenom nechtěl zkusit Pardubice. A tak jsem se tu byl rovnou podívat i na nové byty. Byl to šílený týden. Odepsal jsem na inzerát, nastoupil a ještě ten víkend jsem se stěhoval. Nové bydlení mě totiž zaujalo i tím, že bylo hned vedle nejlepšího fitness v Pardubicích, kde jsem mohl například cvičit i vedle současných ikon české kulturistiky.

Byl to ale kolektiv v eBRÁNĚ, který mě překvapil nejvíce. Všichni okolo na mě byli příjemní a přátelští. Ze začátku jsem byl ostražitější, protože v dnešní době je člověk zvyklý na to, že když je na něj někdo milý, většinou se mu snaží něco nenápadně vnutit. V tomhle mi ale pomohla vedoucí Evča, která se se mnou ihned začala aktivně bavit a seznamovala mě s ostatními kolegy, což pomohlo odbourat nejednu bariéru. S ní, jejím manželem a i dalšími jsme pak podnikali různé akce i mimo práci, díky čemuž jsem se v kolektivu cítil dobře už od začátku.

Rád si řídím svou práci sám. A eBRÁNA mi to umožňuje
 

Mám rád svůj vlastní specifický režim a vyhovuje mi, že mi v tomto vyšla eBRÁNA vstříc. Když svoji práci odevzdám kvalitně a v termínu, musím být v práci jen na konzultační hodiny a zbytek si naplánuju podle sebe. A tak někdy pracuji klidně ještě o půlnoci a když se do něčeho zaberu, vydržím kreslit třeba do pěti do rána.

Na celé dva roky jsem zde dostal i možnost, kterou jsem opravdu nečekal - pomoci s vyučováním grafiky na Střední škole informatiky a ekonomie DELTA, se kterou eBRÁNA spolupracovala. Byla to pro mě tehdy velká výzva, ale jelikož jsem byl v mém oboru samouk, tak jsem přesně věděl, jak správně látku podat, aby ji pochopil i někdo, kdo o ní nikdy neslyšel. A tak jsem tehdejší třeťáky po dvou letech dovedl až k jejich maturitě.  A dodnes pevně věřím, že moje přednášky studenty bavily :-).

Když mě práce baví, dokážu u ní strávit i 15 hodin denně

eBRÁNA mi dala svou důvěru a já se jí za to snažím odvděčit kvalitní a dobře odvedenou prací. Nevadí mi sedět u kreslení dlouho do noci, když vím, že se ta píle vyplatí. Stejně jako se například vyplatilo u tohoto kariérního webu, na který máme stále skvělé ohlasy.

Jsem ale rád, že mohu pracovat i na dalších velkých projektech a pro klienty, jakými jsou například Roltechnik, CZECHOSLOVAK GROUP, nebo RD Rýmařov. Mám rád, když má moje práce smysl a je vidět.

A co mám na eBRÁNĚ nejradši?

Ta parta lidí je tu neskutečná. Funguje zde skvělá chemie a všichni jsou mezi sebou vzájemně stále motivováni. Může za to i věčně pozitivní přístup vedení. Nikdo se tu nijak často zbytečně nestresuje a převažuje tu vlídný, lidský přístup. Máte třeba náladu se před obědem sbalit a jít si zacvičit do velké firemní tělocvičny? Není problém. Kdybych neměl fitko hned vedle vlastního bytu, chodil bych jen sem.

Ale i v tom mi nástup do eBRÁNY změnil život. Pravidelné cvičení i přístup kolegů, to obojí mi hodně pomohlo zvýšit sebevědomí. Z ikon kulturistiky, o kterých jsem mluvil dříve, jsou dnes moji kamarádi. A stejně tak jsem si spoustu opravdových přátel našel i mezi kolegy :-).

Zaujal tě Lukášův příběh? Začni i ty psát svůj vlastní!
Pošli nám svoje CVčko a staň se součástí našeho týmu!