Upravit stránku

Moje cesta eBRÁNOU

O eBRÁNĚ jsem poprvé slyšel na univerzitě ve druháku, když u nás majitelé Jirka Janků a Martin Semerád měli přednášku. Tehdy jsem ale brigádu zrovna nehledal, odjel jsem na Erasmus… V pátém ročníku, kdy jsem měl už volněji, jsem si ale začal hledat práci v oboru a vzpomněl jsem si na eBRÁNU. Kouknul jsem na webové stránky, kde visely inzeráty na programátora a kodéra. Programátor se mi líbil, ale ještě jsem si na něj dostatečně nevěřil. Přihlásil jsem se tedy na kodéra.

Z HR oddělení mi přišla testovací úloha, která se mi povedla a na jejímž základě mě přijali. Poměrně dlouho jsem se věnoval čistě kodéřině. Ve škole jsem měl už volněji, a tak jsem mohl odpracovat víc hodin měsíčně. Když jsem odevzdal diplomku a ukončil školu, nastoupil jsem na pozici kodéra na plný úvazek. Tak jsem pracoval asi 3 měsíce.

Současně jsem ale projevil zájem i o pozici
programátora v eBRÁNĚ. 

Kodéřina ale nebyla to, čemu bych se chtěl nadále naplno věnovat. A tak jsem začal zjišťovat další možnosti.  Chtěl jsem programovat, což mě bavilo daleko víc. Dokonce jsem se tenkrát poohlížel po práci v Praze, kde jsem byl i na pohovoru. Současně jsem ale projevil zájem i o pozici programátora v eBRÁNĚ. A zase přede mnou stála testovací úloha, kterou jsem tehdejšího vedoucího programátorů přesvědčil, že na to mám.

Zůstal jsem. Stála přede mnou výzva - společně s dalšími dvěma programátory, Tomášem a Petrem, jsme měli převzít do výroby nový redakční systém. Klukům chci touto cestou poděkovat. Díky nim jsem se začal věnovat programování naplno, objevil jsem komunitu programátorů, chtěl jsem být pořád v obraze. V podstatě mi ukázali cestu a i díky nim jsem tam, kde dneska jsem.

Zhruba po roce a půl na pozici programátora jsem se stal vedoucím oddělení. Hned na začátku na mě čekala nelehká situace - lidi z týmu postupně odcházeli, každý z trochu jiných důvodů, a na mě bylo sestavit nový tým.

Byla to pro mě zase nová role. Kluky, se kterými jsme na programátorském oddělení pracoval, jsem si vybíral sám společně s vedoucí HR oddělení. Dnes můžu říct, že jsme vybrali dobře.

Co mě na eBRÁNĚ nejvíc baví?

“Práce, prostředí, společné akce, lidi… právě díky tomu nevadí, když musím zamakat na důležitých projektech a jednou za čas tady zůstat přesčas. Právě díky eBRÁNĚ jsem si našel svou manželku Evu. Bývali jsme skvělý tým v práci. Od té doby, co se nám narodil syn Eliáš, jsme tým hlavně doma :). Takže myslím, že se mnou budete souhlasit, když řeknu, že eBRÁNA mi toho dala skutečně hodně :)”

 

Zaujal tě Vojtův příběh? Začni i ty psát svůj vlastní!
Pošli nám svoje CVčko a staň se součástí našeho týmu!